Shrnutí problematiky kůrovcové kalamity, která postihla většinu území republiky, včetně přesahu do ekonomického aspektu této pohromy připravila Ing. Jitka Janečková, referentka státní správy lesů a myslivosti.

Z médií je snad již každému známo, jak české lesy decimují kůrovci (kalamitní škůdci lýkožrout smrkový, severský a lesklý, ale i další druhy). Nevídaný atak škůdců odborníci již nenazývají ani kůrovcovou kalamitou, ale katastrofou. Obrovský rozsah kalamity lze vidět na mapě na tomto odkazu, kde si můžeme prohlédnout plochy kůrovcem opuštěných souší (situace v září 2018). Ale zelené stromy, které jsou napadené a už prakticky mrtvé, už nevidíme - žádné snímkování je nezachytí. Kdyby byly zveřejněny mapy z různých období, bylo by zřetelné, jak kůrovec postupuje z původně postižené severní Moravy přes Vysočinu, ke Znojmu a na Dačicko a Jindřichohradecko. A také jak se z namnoženého kůrovce z lesů u obce Libnič a Kamenný Újezd na Budějovicku tento dále šíří na všechny strany, mj. až k břilickému katastru. Kůrovec nedecimuje jen lesy. Ve světle všeobecné společenské prosperity zaniká, jak jsou ekonomicky postiženi vlastníci lesů. Trh se dřívím je přesycen, ceny klesly na historickou úroveň, je problém dříví vůbec prodat, a když už se to podaří, může se i stát, že mnohde nezaplatí ani náklady na těžbu a asanaci kůrovcové hmoty a stále se musí ještě počítat s náklady na obnovu porostů (zalesnění a několikaletá ochrana kultur proti buřeni a škodám zvěří). Z lesa, který vždy přinášel hodnoty, se stává přítěž, kdy náklady mohou převýšit příjmy. Obrovské problémy už nemají jen drobní vlastníci, kteří se běžně v problematice lesního hospodářství nepohybují, problémy mají už i větší majetky, ať už soukromé či obecní, ekonomický dopad už pociťuje takový gigant, jako jsou Lesy ČR s.p. (a je s podivem, že i v této situaci  po něm stát vyžaduje další miliardy do státního rozpočtu, místo aby (ty miliardy) pomohly řešit kým, čím a za co se bude zpracovávat, asanovat, zalesňovat – chová se takto zodpovědný hospodář?)

Mojský les u Českých Budějovic - pohled od Jelma/Lišova

Jak jsme na tom na Třeboňsku?

Na správním území ORP Třeboň je za 10 měsíců v r. 2018 zpracováno 44 500 m³ kůrovcového dříví - to není málo. (Z tohoto množství je podstatná část u Lesů ČR s.p.) Už toto množství dává silný kůrovcový základ pro příští rok, ale především se očekává silný nástup populace od Jindřichohradecka - město Stráž nad Nežárkou už citelně zasahovalo proti kůrovci v roce 2018.  Rovněž se dá očekávat vzestup škod způsobených kůrovcem z budějovické strany - část lesů v katastru Břilice již bylo napadeno letos. Očekává se další napadení v místech, kde se již zpracovávalo, očekává se vznik nových ohnisek. Že zde máme převážně borové hospodářství, není záchrana – dochází zde k jinému jevu - rozsáhlému zasychání borovic, které se musí také přednostně zpracovat - už jsou zde i případy celoplošného zasychání, ale převážně je roztroušené (a zpracování roztroušených jedinců je ekonomicky náročnější, než těžba soustředěná na místě). Navíc je ze silně postižených oblastí známa nevídaná věc - v silné populaci kůrovec napadá i borovice. Víme co nás asi čeká, tak se na to připravme - ve zkratce  co je třeba na jaře mít:

• lidi (kdo vyhledá kůrovce, kdo bude těžit, tahat, asanovat, zalesňovat, prodávat dříví),
• materiál (insekticidy pro chemickou asanaci - výjimka pro nákup Vaztaku  pro neprofesionální uživatele platí do 12. 1. 2019),
• podmínky (místa pro skládkování, přibližovací cesty, výjimky ze zákonů),
• znalosti (znát účinné postupy boje s kůrovcem a jejich užití v čase),
• peníze (zpracování se musí zaplatit, dříví se nemusí prodat).

Ale o tom zase příště.
Ing. Jitka Janečková