Čeští poslanci v Evropském parlamentu mají možnost zvát pravidelně zástupce samospráv, škol, institucí, organizací i občanských iniciativ do sídla Evropské unie. V krátké návštěvě se seznamují s fungováním evropských struktur, s možnostmi našich poslanců ve směru k dění v České republice. Na pozvání europoslankyně Michaely Šojdrové se letošní cesty zúčastnila starostka Třeboně Terezie Jenisová.

Exkurze v Evropském parlamentu

Evropskou unii a potažmo Brusel Češi vnímají často jako instituci a místo, odkud k nám proudí řada nařízení, které člověku komplikují život. Dostanou se tyto názory až na půdu Evropského parlamentu?

„V Bruselu jsou naše postoje dobře známy. Každá země EU se dlouhodobě nějak prezentuje a je dle toho i vnímána. Bohužel Česká republika má spíše nálepku kverulanta, který ani zdaleka nedokázal uchopit všechny příležitosti, které členství v EU skýtá. Co se legislativy týká, na půdě Evropského parlamentu se tvoří 70 procent norem, které jsou platné pro všechny členské země, 30 procent zbývá na vlastní národní normotvorbu. Kdybychom vytvořené normy prostě přejali a nesnažili se je za každou cenu “předělat k obrazu svému”, ušetřili bychom si mnoho práce a problémů a následně i zbytečné agendy, která z těchto našich výtvorů plyne. Statisticky dáno, od ukončení druhé světové války měly proběhnout již dva významné válečné konflikty. Je velkou zásluhou právě EU, že již více než 70 let žijeme v míru. Dobrých důvodů, proč být součástí EU je však mnohem více a ty ekonomické rozhodně nepatří k jediným důležitým.“

Jak naopak vnímá EU nás, Českou republiku?

„Bohužel ne příliš pozitivně. Česká republika se v době vyjednávání o přistoupení k EU a následně též o pozicích, které budou naši lidé v EU při jednotlivých institucích zastávat, projevila jako velmi slabý hráč. Ruka páně byla otevřená a my jsme měli šanci obsadit významné posty. Získali jsme však jen zlomek toho, co se podařilo dalším státům, třeba stejně velkým, ale mnohem lépe připraveným a soustředěným na jednotlivá témata. Stalo se “dobrým” zvykem, že úředníci z ministerstev, kteří mají na starost různé evropské agendy, na pravidelných jednáních v Bruselu téměř nevystupují a utíkají z nich předčasně, aby stihli ještě nějaké ty nákupy belgických pralinek či oblíbených značek piva. To nám samozřejmě kredit nezvedá. Na druhou stranu pracuje v evropských institucích řada velmi schopných Čechů s upřímným zájmem o unijní problematiku, kteří jsou všeobecně známi a respektováni. Naštěstí i většina českých europoslanců mezi ně patří.“

Odráží se naše domácí politika i v politice Evropského parlamentu?

„Europoslanec je ve své rodné zemi zvolen do Evropského parlamentu za určitou stranu. Jakmile získá “evropský” mandát, stává se členem jedné z osmi velkých politických stran a za ni i po celou dobu svého působení v EP vystupuje. Největší stranou je Evropská lidová strana s 216 poslanci z celkových 751 poslanců EP. Z našich k ní přísluší poslanci zvolení za TOP 09 či KDU-ČSL. Její záběr je ale široký, neboť tu s nimi je např. maďarský premiér Viktor Orbán. Europoslanci pracují ve výborech, které jsou poradními orgány EP a kde se připravují všechna významná rozhodnutí. Europoslanců je tedy 751, překvapivě jsou však daleko domluvnější. Je to jednak díky důkladné přípravě jednotlivých témat ve výborech a též díky velmi krátkému limitu, který mají na své vystoupení na plénu. Je to právě a jen jedna minuta. Není zde prostor pro prázdné a zbytečné “tlachání”, jak to známe z našeho parlamentu. A už vůbec ne na vzájemné urážení a napadání. Diskuse v Evropském parlamentu je velmi věcná a kultivovaná."

Původně měl Jihočeský kraj své zastoupení přímo v Bruselu. Dnes tomu tak není. Mohou být českým obcím nějak europoslanci nápomocni?

„Pravidelné setkávání s našimi europoslanci je důležité a prospěšné. Jsou to většinou lidé, kteří se vypracovali od píky. Začali komunální politikou, přes krajskou a národní úroveň “doputovali” až do Bruselu. Mají tedy velký nadhled, znají problémy, které doma řešíme, i zvenčí, a k tomu disponují zajímavými kontakty. Navíc jde o lidi velmi otevřené a solidární, kteří považují za samozřejmost pomáhat své zemi a jejím obyvatelům. A to jak obecně, tak i konkrétně v případě různých záležitostí měst a obcí, s jejichž zástupci se při své práci potkávají.“

Co považujete za nejužitečnější část cesty?

„Cesta do Bruselu mne přesvědčila o nezbytnosti být součástí Evropské unie. Pokud nechceme být druholigovou zemí, která je navíc neustále v hledáčku bližších i vzdálenějších totalitních či polototalitních mocností, budeme muset zatnout zuby a sem tam zkousnout, co se nám nelíbí. Ochrana, bezpečí, prosperita a široké možnosti uplatnění ve všech oblastech života za to České republice bezesporu stojí!“

Starostka Třeboně Terezie Jenisová s europoslankyní Michaelou Šojdrovou

Pozn.: Volby do Evropského parlamentu se konají každých pět let. Naposledy v ČR proběhly v květnu 2014. Bojovalo se o celkem 21 mandátů. Byli zvoleni 4 poslanci za ANO, 4 za TOP 09 a STAN, 4 za ČSSD, 3 za KSČM , 3 za KDU-ČSL, 2 za ODS a 1 za Strana svobodných občanů. Komisařkou za Českou republiku je od 1. listopadu 2014 Věra Jourová.