Plošně chráněná území dle památkového zákona - to jsou velmi stručně řečeno také krajinné památkové zóny. Představení budoucího záměru vyhlášení krajinné památkové zóny s názvem Třeboňská rybniční krajina se uskutečnilo 18. června 2015 ve společenském sále Lázní Aurora. Krajinných památkových zón je v České republice 24. V jižních Čechách k nim patří např. Římovsko, nebo Novohradsko. Jde vlastně o souvislé území se sídelními útvary i s volnou krajinou, jejichž dnešní podobu podstatnou měrou kultivovala i formovala historická činnost člověka v území. Smyslem vyhlášení krajinné památkové zóny na Třeboňsku je dané území nejenom chránit, ale především udržovat a rozvíjet jako ekonomicko-výrobní komplex potravinářského charakteru. Jelikož samotné vyhlášení připravuje Ministerstvo kultury České republiky ve spolupráci s Národním památkovým ústavem, na otázky více jak 70 přítomných odpovídali především zástupci těchto institucí: náměstek ministra kultury Ing. Vlastimil Ouroda, PhD. , ředitel odboru památkové péče ministerstva Mgr. Jiří Vajčner, PhD., spoluautorka dokumentace Ing. arch. Věra Kučová z ústředního pracoviště Národního památkového ústavu a ředitel jihočeského pracoviště NPÚ Ing. Daniel Šnejd, DiS. Město Třeboň pak zastupovali starostka Mgr. Terezie Jenisová, místostarosta Ing. Josef Pindroch a Ing.arch. Aleš Valder z odboru územního plánování a stavebního řádu MěÚ Třeboň. Třeboňská rybniční krajina by měla zahrnovat plochu přibližně 300 km² na katastrech 33 obcí. Dle Ing.arch. Kučové byla při přípravě hranice snaha vynechat zastavěné časti obcí. Důležité ovšem bylo, aby linie vedla po ucelených parcelních hranicích. V diskusi padaly mimo jiné právě otázky na zařazení, či vyjmutí určitého území z návrhu.  Co by mělo být předmětem ochrany v Třeboňské rybniční krajině? Základní parametry tvoří historická rybniční díla a související stavby, zachovalé doklady historického rybníkářského podnikání, unikátní vzájemné prostorové vztahy v krajině. Z velké části navržené území krajinné památkové zóny kopíruje hranice dnešní Chráněné krajinné oblasti Třeboňsko, jejíž přírodní hodnoty jsou však chráněna podle parametrů daných zákonem o ochraně přírody a krajiny. V případě oživení nominace zápisu na Seznam kulturního a přírodního dědictví UNESCO by se jednalo právě o území vymezené krajinnou památkovou zónou. Jak rekapitulovala starostka Terezie Jenisová, původní nominace zahrnující rybníky Rožmberk, Svět, Novou řeku, Zlatou stoku, část Staré řeky a historické centrum Třeboně byla na národní indikativní seznam (seznam čekatelů) zařazena v roce 2003. Výborem UNESCO bylo tehdy doporučeno předmět nominace rozšířit. Šance na zápis je stále, i po 10 letech, reálná, ovšem dle odborníků může být jedna z posledních. Proti možnosti prohlášení krajinné památkové zóny i zápisu na seznam UNESCO se výrazně staví rybáři. V diskusi ve společenském sále lázní zazněly obavy z větší ochrany rybníků ve směru k jejich složitějším a dražším opravám, omezujícím doporučením, velmi obecným specifikacím ochrany území i k absenci finančních kompenzacím pro rybáře. Náměstek ministra Vlastimil Ouroda doplnil, že podmínky se upřesňovat budou. Navíc se pracovníci ministerstva údajně setkávají s informacemi, které jsou často jen předsudky a je potřeba je vysvětlovat. Ředitel Jiří Vajčner vysvětlil i otázku finančních náhrad ministerstva, o něž je ovšem nutné nejprve zažádat. Požadavky vlastníků, včetně rybářů, se budou ještě diskutovat, připomněl Daniel Šnejd z NPÚ. Území krajinných památkových zón není žádným skanzenem. Prohlášeno má být ve stavu, v němž se aktuálně nachází, ovšem i s vizí dalšího vývoje. Půjde i o to, zda současná generace bude chtít zachovat ráz krajiny i pro ty budoucí, připomněli zástupci ministerstva kultury s tím, že Třeboňská rybniční krajina má mimořádnou a bezesporu celosvětovou hodnotu. V praktickém ohledu krajinná památková zóna znamená, že každá stavební činnost podléhá dle památkového zákona vyjádření památkářů. Zákon ale umožňuje, aby příslušný krajský úřad vydal tzv. plán ochrany a v něm určil, které aktivity, zejména ty stavební, nebudou v památkově chráněném území tomuto režimu podléhat.

Správní řízení ve věci záměru vyhlášení krajinné památkové zóny Třeboňská rybniční krajina ještě nebylo zahájeno. Setkání v Lázních Aurora, které uspořádalo město Třeboň, bylo nadstavbou a možností seznámení se se záměrem jako takovým. Návrh je určen k diskusi a vlastníci nemovitostí v navrženém území budou moci ve správním řízení podávat své námitky, všichni ostatní připomínky. Jde o podobný proces, jaký probíhá např. při vydávání územního plánu.