Krizovým řízením rozumíme soubor řídících činností věcně příslušných orgánů zaměřených na analýzu a vyhodnocení bezpečnostních rizik, plánování, organizování, realizaci a kontrolu činností prováděných v souvislosti s řešením krizové situace.
Krizové řízení můžeme rozdělit na:
- oblast bezpečnostních rad a krizových štábů;
- oblast krizových stavů;
- oblast pro řešení nevojenských krizových situací;
- oblast pro řešení vojenských krizových situací – obranné plánování;
- oblast hospodářských opatření pro krizové stavy;
- oblast havarijního plánování;
- ochrana utajovaných skutečností – zvláštní skutečnosti, ochrana osobních údajů.
Cílem krizového řízení je:
- předcházet vzniku možných krizových situací;
- připravenost na zvládnutí možných krizových situací;
- zajistit zvládnutí vzniklých krizových situací;
- zajistit obnovu a rozvoj území po krizové situaci.
Účel a cíl krizového plánu
Krizový plán je základní podklad pro zavedení cílů krizového řízení. Stanovuje postupy pro předcházení pohromám,
postupy na zvládnutí kritických situací s přijatelnými ztrátami a zdroji a postupy na zajištění obnovy a dalšího rozvoje státu.
Řešení krizové situace musíme plně podřídit jedinému cíli:
- ochránit život a zdraví obyvatel,
- nedopustit degradaci života obyvatel,znečištění životního prostředí,
- zabránit velkým majetkovým škodám.
Ochranou obyvatelstva máme na mysli plnění úkolů civilní ochrany, zejména varování, evakuace, ukrytí, nouzové přežití obyvatelstva a další opatření k zabezpečení ochrany jeho života, zdraví a majetku.