V jednom z minulých vydání třeboňského měsíčníku otiskla redakce dva příspěvky týkající se kamerového systému v Třeboni. Jeden hájící pořízení kamer, druhý polemizující s jejich užitečností a hlavně vyjadřující obavy z možné ztráty osobní svobody. Respektuji názor pana Milana Čady, který vyjádřil v příspěvku nadepsaném "Nebezpečná bezpečnost", je to jeho názor a má na něj právo. Přesto bych chtěl, bohužel s měsíčním zpožděním, zareagovat.

Městský kamerový systém byl pořízen za vydatného přispění státu prostřednictvím dotace z programu " Partnerství" Ministerstva vnitra ČR. Nebudu polemizovat s panem Čadou nad tím, zda se jedná o módní záležitost nebo věc užitečnou, i zde respektuji jeho názor. Můj je v tomto směru odlišný.
Cestou provozování kamerových systémů jde už přes 70 měst a každým rokem se připojují další. Třeboň je jedním z nejmenších měst, kde kamerový systém vznikl. Logicky si musím položit otázku, zda ve vedení všech těchto měst a nakonec i ve vedení Ministerstva vnitra jsou lidé, kteří jsou ochotni porušovat osobní svobodu občana, nebo zda pod tíhou současné bezpečnostní situace cítí odpovědnost za její řešení. Jen v průběhu posledních tří měsíců mne například navštívili velitelé Městských policií či zástupci radnic ze Soběslavi, Veselí nad Lužnicí, Sezimova Ústí, Pelhřimova, Prachatic a dalších měst z jednoho jediného důvodu, a tím je městský kamerový systém, naše zkušenosti s ním a pomoc při zřízení kamerových systémů v jejich městech.  A podíváme-li se do zahraničí, není o čem hovořit, tam jsou takové technické prostředky pro práci policejních složek naprosto běžné a občany respektované.

Vraťme se do Třeboně. Pan Čada potvrdil, že tam, kde jsme kamery umístili, se bezpečnostní a veřejně-pořádková situace zlepšila. To je hlavním cílem kamerového systému. Díky kamerám jsme dokázali pochytat zloděje, zabránit vandalismu případně přímo při činu zadržet pachatele vandalských činů a tím zabránit škodám na veřejném i soukromém majetku. Mohli jsme odhalit pachatele trestných činů, objasnit dopravní nehody, zachytit pohyb osob porušujících zákony či zadržet osoby při porušování veřejného pořádku. Jedním z příkladů užitečnosti kamer v ulicích je případ dvou mužů ze severní Moravy, jak se později ukázalo již dva roky hledaných policií za předchozí trestnou činnost na území celé republiky, kteří na Masarykově náměstí fyzicky napadli dalšího muže a díky kamerám byl jejich další pohyb a pokus o skrytí se před strážníky monitorován kamerami až do doby jejich zadržení v jednom z obchodů, kam zasahující hlídku nasměroval operátor.

Díky kamerám jsme ale dokázali včas pomoci i lidem, kteří měli vážné zdravotní problémy či se dostali do jiné kritické situace. Ostatně, tyto skutečnosti a klady kamerového systému pan Čada nezpochybňuje, jsou myslím neoddiskutovatelné.

Nahradit kamery strážníky v ulicích by přineslo značné finanční náklady. Vezmu-li skutečnost, kam kamery vidí a které ulice dokážeme monitorovat, dokáže tento nepřetržitý dohled pomocí kamer v současné době provádět jediný operátor. Že kamery nejsou všemocné, je jasné, ani kamera nedokáže vidět za roh, ani kamera nedokáže monitorovat několik míst najednou. Přesto operativnost i možnost prohlížení záznamu pořízeného při monitoringu přináší naší práci značný prospěch. Ani v tom se asi s panem Čadou do rozporu nedostávám.

Jak jsem však z jeho článku pochopil, problémem je vnímání osobní svobody občana, pocit ohrožení jeho práv, fakt permanentního sledování některých veřejně přístupných míst.

Podmínkou pořízení kamerového systému je zachování všech práv občanů. Při poskytnutí dotace na provozování kamerového systému Ministerstvo vnitra velmi důkladně požaduje záruky na dodržení zákonných podmínek, za jakých může policie, a je jedno jestli Městská či státní, kamerový systém provozovat. Ministerstvo vnitra také tyto podmínky opakovaně zkontrolovalo a kontrolovat bude. Při těchto kontrolách nebylo zjištěno ze strany Městské policie Třeboň jediné pochybení. Kamerový systém obsluhuje úzký okruh vybraných operátorů seznámených se všemi podmínkami pro jeho provozování.  S pořízenými záznamy může pracovat jen několik vybraných pracovníků, kterým to legislativa umožňuje. Tím, že říkám " může pracovat" nemyslím jen písemné rozhodnutí, ale i technické omezení. K záznamům se dostanou jen vybraní operátoři. To vše systém umožňuje. Dalším technickým omezením systému je takzvané "vymaskování" všech oken či prostor, kam se kamery dívat nesmějí. V praxi to znamená, že do žádného okna či prostoru " za zeď " kamery prostě nevidí, neboť při natočení se do těchto míst obraz na monitorech zmizí a ani operátor nemá technickou možnost toto omezení změnit.

Argument, že kamerový systém rozděluje město na sledované, relativně bezpečné a nesledované, tudíž méně bezpečné, je podle mého názoru zavádějící. Žádné město si nedovolí realizovat kamerový systém jednorázově tak, aby zahájilo monitorování všech míst naráz. Neměl by to ovšem být důvod ani k tomu, aby kamerový systém nebyl realizován vůbec. Proto je systém budován postupně v etapách a začalo se od míst, která byla na základě podrobné analýzy a vyhodnocení statistik vyhodnocena jako nejkritičtější z pohledu bezpečnosti a veřejného pořádku. Současné monitorování těchto míst ale umožnilo více zaměřit hlídkovou činnost strážníků případně policistů na další, nesledovaná místa a zadržení pachatelů trestné činnosti v těchto lokalitách v posledním roce je důkazem zvýšení bezpečnosti i v místech kamerami nesledovaných.

Pořízení kamerového systému nemělo vliv na počet strážníků Městské policie. Stav strážníků se nesnížil ani nezvýšil, kamery obsluhují operátoři stálé služby. Nelze proto hovořit o přesunutí strážníků od monitoringu do ulic, pouze stoupla náročnost práce operátorů stálé služby a musím konstatovat, že jsou velmi vytíženi. Na druhou stranu pořízení kamerového systému nemůže být ani důvodem ke snížení aktivity strážníků v ulicích. Naopak, kamery se staly pomocníkem strážníků i policistů v jejich činnosti ve prospěch slušných občanů tohoto města.

Vladimír Školka
Vrchní strážník
Městská policie Třeboň

Aktuální informace

Důležité novinky z radnice

Vyjádření k přijaté petici "Ředitel/ka ZŠ Sokolská Třeboň"

Město Třeboň obdrželo od zástupců petičního výboru petici s názvem "Ředitel/ka ZŠ Sokolská Třeboň". Po právním posouzení, že petice splňuje veškeré legislativní náležitosti, byla petice předložena k projednání radě města. Rada vzala na vědomí obsah petice a zároveň konstatovala, že v rámci jmenování ředitele ZŠ Sokolská postupovala v souladu se zákonem o obcích a v intencích školského zákona a jeho doprovodné vyhlášky o náležitostech konkursního řízení. O přijatém usnesení byl informován předseda petičního výboru. Více informací

Sdělení rady města ke konkurzu a jmenování ředitele ZŠ Sokolská

S ohledem na poptávku po zveřejnění průběhu konkurzního řízení na ředitele ZŠ Sokolská a po projednání v radě města 13.05.2026 předkládáme následující sdělení.

Vzhledem ke skončení mandátu ředitele ZŠ Sokolská a k jeho odchodu k 01.08.2026 rada města vyhlásila dle zákona výběrové řízení na tuto pozici ředitele.

Konkurz byl řádně vyhlášen, přihlásili se celkem čtyři uchazeči. Složení konkurzní komise je dané vyhláškou, která stanovuje složení konkurzní komise takto:

Dva za zřizovatele, tři jmenuje ČŠI, jednoho Jč. kraj, jeden zástupce pedagogů školy, jeden zástupce za školskou radu.
Za zřizovatele rada města schválila starostu Jana Váňu a místostarostku Janu Grammetbauerovou
Členové jmenovaní ČŠI: Josef Erhart, Anna Koktavá a Jana Boušová
Za Jč. kraj: Jana Palmová
Za pedagogickou radu: Alena Plocová
Za školskou radu: Petra Augstenová

Komise se poprvé sešla 23. března, kdy obdržela od uchazečů potřebné materiály, životopis, návrh koncepce ad. a konstatovala, že všichni uchazeči splnili požadavky stanovené zákonem o pedagogických pracovnících. Zároveň stanovila termín ústních pohovorů s uchazeči na 20. dubna. Po pohovorech komise konstatovala, že jsou všichni vhodnými kandidáty na pozici ředitele a bodováním stanovila následující pořadí:

Mgr. Jana Drtinová
Mgr. Lukáš Baierling
Mgr. Terezie Krůčková
Mgr. Tereza Demut

Toto pořadí jsme uchazečům oznámili ihned po ukončení ústních pohovorů a následně zaslali vyrozumění písemnou formou.
Podle vyhlášky má pořadí uchazečů vzešlé z hodnocení konkurzní komise doporučující charakter.

Rada města o jmenování ředitele jednala 29.04.2026. Po úvodní diskusi a seznámení s návrhem konkurzní komise rada města hlasovala v pořadí, které vzešlo z návrhu konkurzní komise. První v pořadí Mgr. Jana Drtinová nezískala podporu. Druhý v pořadí Mgr. Lukáš Baierling podporu získal a rada města tedy v souladu se svojí pravomocí jmenovala ředitelem ZŠ Sokolská pana Mgr. Lukáše Baierlinga.

Při svém rozhodování vzala rada v úvahu informace od členů komise za zřizovatele, seznámení s koncepcemi rozvoje školy uchazečů a průběhem ústních pohovorů při konkurzním řízení. Zároveň vzala v úvahu závěry z inspekčních zpráv ČŠI. Na základě těchto skutečností rada rozhodla.

Tímto sdělením chceme ujistit veřejnost, především rodiče i pedagogy o tom, že rada měla při svém rozhodování primárně zájem na dalším pozitivním rozvoji školy, kvalitě výchovně vzdělávacího procesu a zvýšení prestiže školy. To vše ve prospěch žáků, rodičů i pedagogů. Zároveň konstatujeme, že toto rozhodnutí je plně v kompetenci zřizovatele, tedy rady města, které s sebou také nese odpovědnost za toto rozhodnutí. Také s tímto vědomím rada rozhodovala

Za radu města: Jan Váňa, starosta, Jana Grammetbauerová, místostarostka

Více informací