Počátky města sahají asi do poloviny 12. století, kdy na jedné ze stezek procházejících širokým pohraničním hvozdem vznikla malá osada či snad jen dvorec. Celé rozsáhlé území dostal od krále výsluhou první známý člen později rozvětveného rodu Vítkovců, podnikavý Vítek z Prčic. V polovině 13. století koupili toto území bratři Pelhřim a Ojíř z landštejnské větve Vítkovců. Kolem roku 1300 lze již v Třeboni předpokládat městské opevnění, zesílené zvenčí vodním příkopem. Třeboň se stala střediskem rozšiřujícího se panství. K roku 1341 se označuje jako město a do roku 1366 se objevuje i její český název vedle dosud užívaného Witigenowe a Wittingau. V roce 1366 se vlastníky Třeboně a přilehlého panství stali bratři z Rožmberka, za nichž město nabylo na významu a bohatství. Již následujícího roku založili Rožmberkové v Třeboni klášter , roku 1376 udělili městu tzv. právo měst královských a roku 1378 mu od krále Karla IV. vymohli výsadu na dovoz soli. Koncem 14. století se už město opevňovalo zděnými hradbami a příkopem. Toto opevnění spolu se zesíleným hrádkem a s okolním bažinatým terénem vytvářelo z Třeboně téměř nedobytnou pevnost. Tak tomu bylo i v husitských válkách, kdy město odolalo několikerým útokům.

Největšího rozmachu dosáhla Třeboň v 16. a na počátku 17. století , zejména za vlády posledních dvou Rožmberků, bratří Viléma a Petra Voka z Rožmberka. Nová éra budování a rozkvětu nastala postavením Jakuba Krčína z Jelčan do čela všeho rožmberského podnikání. Krčínovy hospodářské reformy zasáhly i město Třeboň a jeho nejbližší okolí. Toto šťastné období Třeboně skončilo vpády pasovských vojsk, vymřením Rožmberků a několika zhoubnými požáry.

Další nesmírné utrpení přenesla Třeboni a jejímu okolí třicetiletá válka. Roku 1660 se stali novými vlastníky třeboňského panství Schwarzenbergové, v jejichž držení pak zůstalo až do dvacátého století. Třeboň se jen pomalu zotavovala z válečných ran a zaostávala i hospodářsky. K oživení jinak poklidného života města došlo v polovině 19. století, kdy se Třeboň stala okresním městem. Významné změny v životě města nastaly po první světové válce, kdy byl v rámci první pozemkové reformy všechen schwarzenberský hospodářský majetek převeden na stát. Druhá světová válka si i v Třeboni vyžádala své oběti. Po válce proniká do města první větší průmysl (oděvní závod a zemědělská velkovýroba). Roku 1960 byl zrušen třeboňský politický okres a město obdrželo lázeňský statut.

Aktuální informace

Důležité novinky z radnice

Pronájem městského bytu v ulici Daskabát

Město Třeboň nabízí k pronájmu další byt ze svého bytového fondu. Byt se nachází v ulici Daskabát v domě čp. 73/II a má číslo 4. Jedná se o byt 1+0 s výměrou 37,08 m2. Byt byl celkově rekonstruován nákladem města 633 tis. Kč bez DPH a je připraven k okamžitému nastěhování. Je vybaven kuchyňskou linkou, digestoří, sporákem a bojlerem.

Více informací

Zájemci o seniorské bydlení v Třeboni mají další šanci

V Domě s pečovatelskou službou (tzv. DPS) v Třeboni se uvolnil byt, který nyní město nabízí seniorům k pronájmu. Byt se nachází v DPS 1 v ulici Chelčického č. p. 1/II. Byt má číslo 17 a dispozičně jde o velikost 1+0 s výměrou 38,45 m2. Měsíční nájemné činí 2.978 Kč a zároveň se měsíčně platí úhrada za vybavení bytu kuchyňskou linkou s digestoří, vařičem, vestavnou skříní a větrákem v částce 309 Kč. Nabízený byt byl zrekonstruován nákladem města ve výši 270 tis. Kč bez DPH.

Více informací

Město Třeboň podalo žádost o dotaci u Národní sportovní agentury na výstavbu tělocvičen

Zastupitelstvo města Třeboně schválilo na svém prvním letošním zasedání podání žádosti o investiční dotaci u Národní sportovní agentury v rámci výzvy Regiony 2026 - Investice nad 10 mil. Kč - výstavba, program Regionální sportovní infrastruktura, na akci „Přístavba tělocvičen u sportovní haly Třeboň“ o stavebních nákladech 60.144.956,84 Kč včetně DPH. Na stanovený účel lze poskytnout dotaci až do výše 70 % celkových způsobilých výdajů investiční akce, maximálně však do výše 30 mil. Kč na jednu investiční akci. Žádosti jsou hodnoceny podle výše bodového ohodnocení. Pro získání co největšího počtu bodů je nutné financovat stavbu tělocvičen vlastním podílem města ve výši nejméně 50% z celkových způsobilých výdajů, což zastupitelstvo města rovněž schválilo.

Více informací