Počátky města sahají asi do poloviny 12. století, kdy na jedné ze stezek procházejících širokým pohraničním hvozdem vznikla malá osada či snad jen dvorec. Celé rozsáhlé území dostal od krále výsluhou první známý člen později rozvětveného rodu Vítkovců, podnikavý Vítek z Prčic. V polovině 13. století koupili toto území bratři Pelhřim a Ojíř z landštejnské větve Vítkovců. Kolem roku 1300 lze již v Třeboni předpokládat městské opevnění, zesílené zvenčí vodním příkopem. Třeboň se stala střediskem rozšiřujícího se panství. K roku 1341 se označuje jako město a do roku 1366 se objevuje i její český název vedle dosud užívaného Witigenowe a Wittingau. V roce 1366 se vlastníky Třeboně a přilehlého panství stali bratři z Rožmberka, za nichž město nabylo na významu a bohatství. Již následujícího roku založili Rožmberkové v Třeboni klášter , roku 1376 udělili městu tzv. právo měst královských a roku 1378 mu od krále Karla IV. vymohli výsadu na dovoz soli. Koncem 14. století se už město opevňovalo zděnými hradbami a příkopem. Toto opevnění spolu se zesíleným hrádkem a s okolním bažinatým terénem vytvářelo z Třeboně téměř nedobytnou pevnost. Tak tomu bylo i v husitských válkách, kdy město odolalo několikerým útokům.

Největšího rozmachu dosáhla Třeboň v 16. a na počátku 17. století , zejména za vlády posledních dvou Rožmberků, bratří Viléma a Petra Voka z Rožmberka. Nová éra budování a rozkvětu nastala postavením Jakuba Krčína z Jelčan do čela všeho rožmberského podnikání. Krčínovy hospodářské reformy zasáhly i město Třeboň a jeho nejbližší okolí. Toto šťastné období Třeboně skončilo vpády pasovských vojsk, vymřením Rožmberků a několika zhoubnými požáry.

Další nesmírné utrpení přenesla Třeboni a jejímu okolí třicetiletá válka. Roku 1660 se stali novými vlastníky třeboňského panství Schwarzenbergové, v jejichž držení pak zůstalo až do dvacátého století. Třeboň se jen pomalu zotavovala z válečných ran a zaostávala i hospodářsky. K oživení jinak poklidného života města došlo v polovině 19. století, kdy se Třeboň stala okresním městem. Významné změny v životě města nastaly po první světové válce, kdy byl v rámci první pozemkové reformy všechen schwarzenberský hospodářský majetek převeden na stát. Druhá světová válka si i v Třeboni vyžádala své oběti. Po válce proniká do města první větší průmysl (oděvní závod a zemědělská velkovýroba). Roku 1960 byl zrušen třeboňský politický okres a město obdrželo lázeňský statut.

Aktuální informace

Důležité novinky z radnice

Město Třeboň podpoří oslavy výročí školy v Břilicích

Rada města Třeboně schválila poskytnutí finančního daru ve výši 20 000 Kč pro Základní školu Třeboň v Sokolské ulici. Tyto finanční prostředky jsou určené na uspořádání oslav výročí jejího odloučeného pracoviště ZŠ Břilice.

Odloučené pracoviště v Břilicích má v historii místního vzdělávání nezastupitelné místo. Dlouhodobě tvoří důležitou součást komunitního i společenského života obce a města. Připravovaná oslava se stane příležitostí pro setkání současných i bývalých žáků, pedagogů, pamětníků a široké veřejnosti.

Příspěvek od města škola využije na přípravu a zpracování podkladů pro prezentaci své historie. Finance konkrétně poslouží k digitalizaci a tisku historických fotografií, tvorbě pamětních panelů a také na nákup drobných upomínkových předmětů pro účastníky oslav.

Více informací

Třeboňští loutkaři získají unikátní prvorepublikové loutky

Rada města Třeboně schválila na svém druhém říjnovém jednání přijetí historického daru v podobě domácího loutkového divadla z období první republiky od soukromého dárce. Vzácný soubor obsahuje 26 loutek o velikosti přibližně 20 centimetrů, sadu původních kulis a náhradní díly loutek.

Loutky i kulisy nyní projdou odborným posouzením, opravou a následně budou zařazeny do majetku města. Náklady na restaurování jedné loutky se odhadují na 500 až 1 000 korun, obnova souboru kulis vyjde na přibližně 2 000 korun.

Více informací

PODZIMNÍ DERATIZACE V TŘEBONI

Od 14. října 2026 bude na území města Třeboně probíhat pravidelná podzimní deratizace, jejímž cílem je omezit výskyt potkanů a dalších hlodavců. V tomto období se hlodavci častěji stahují do blízkosti lidských obydlí, kde vyhledávají potravu a úkryt před chladnějším počasím. Deratizace bude probíhat minimálně po dobu 14 dnů, a to na veřejných prostranstvích, v kanalizační síti a v místech se zvýšeným výskytem hlodavců. Práce zajistí specializovaná firma, která bude provádět pokládku deratizačních nástrah a následnou kontrolu jejich účinnosti.
Upozorňujeme občany, že účinek použitých nástrah se může projevit až s několikadenním odstupem. Zasažení hlodavci mohou vykazovat neobvyklé chování a pohybovat se i na veřejných prostranstvích.
Žádáme občany, aby dbali zvýšené opatrnosti a zamezili kontaktu dětí a domácích zvířat s deratizačními nástrahami.
Jak mohou občané přispět k omezení výskytu hlodavců?
•    Neponechávat zbytky potravin volně přístupné.
•    Udržovat čistotu v okolí popelnic a kontejnerových stání.
•    V případě výskytu hlodavců zajistit deratizaci také na soukromých pozemcích.
Děkujeme občanům za spolupráci a dodržování uvedených doporučení.

Více informací